Bižuterní náhrdelník s Achátem 66cm

Elegantní bižuterní šperky a náhrdelníky s polodrahokamy. Materiál: ozdobný bižuterní kov - bez niklu , přírodní šedý, žilkovaný Achát a bílý přírodní kámen. Kameny mají průměrnou velikost 12 mm. Náhrdelník nemá zapínání. Jeho celková délka je 66 cm.
Každý kámen a šperk je originál. Přírodní kameny mohou mít na povrchu i uvnitř drobné inkluze, ale i ty přispívají k jeho kráse a jedinečnosti. Použité kameny se mohou mírně lišit od obrázku.

Něco o Achátu:

Tento drahý ozdobný kámen si získal oblibu svými koncentrickými barevnými pásky. Je určitou formou chalcedonu, odrůda zbarveného křemene. Achát je o něco tvrdší než ocel a dá se vyleštit do vysokého lesku. Většina achátů vzniká v podobě pecek v usazených nánosech křemene, které se nacházejí ve skalních dutinách. Jednotlivé vrstvičky achátu mohou být průzračné až zcela neprůzračné a mívají řadu barevných odstínů. Barvy pruhů jsou určeny růzností přítomných přimíšenin. Například vznikají díky mikroskopickým částečkám solí obsahujících železo. Objevují se barevné kombinace žluté, hnědé, šedé, modré nebo černé. Barvy tvoří zajímavé vzory -- proužky, kruhy nebo prolínající se shluky. Křiklavě pestré barvy, které jsou vidět v mnoha obchodech, jsou však výsledkem umělého obarvení, které zvýrazňuje jeho přírodní barvy. Achát je totiž velmi porézní a výborně přijímá barvivo. Oblíbený byl i ve starém Říme a Řecku. Už tehdy je uměli přibarvovat. Achát se vyskytuje v několika odlišných formách.

Výskyt: Jsou známy po celém světě. Velmi pěkně barevné acháty jou na ůzemí Číny a mongolské části Gobi. Pěkné acháty jsou i z Jemenu a z Indonésie. Na americkém kontinentu jsou achátové výskyty v Brazílii a Uruguayi. Ložiska byla objevena v roce 1827 a v současnost jsou největší na světě. V roce 1900 byla dokonce nalezena dutina 10 x 2 x 1 m velká. Mnohé výskyty jsou v Africe. Nalézají se v rozsypech mořského pobřeží Namibie, jsou na ostrově Madagaskar v Mosambiku nebo v JAR. Historicky známy jsou výskyty achátů v Čechách (oblast Podkrkonoší) s maximální těžbou ve středověku v době Rudolfa II.



SI39-1N