Piercing - vše, co jste kdy potřebovali vědět

Kde se vzalo slovo piercing a co vlastně znamená

Pojem piercing je odvozen z anglického slova „pierce“ neboli „propíchnout“. Pod tímto označením se skrývá chtěné propíchnutí určité části těla, respektive kůže, kam je následně do vzniklé dírky (tunýlku) vložen šperk. Z čehož vyplývá, že se jedná o ryze estetický výkon, který má za cíl módní zkrášlení dané tělní partie.

Historie piercingu

Piercing jako takový vznikl již v dávné minulosti a nemá význam pouze estetický, ale pro mnoho kultur, národů a kmenů měl také kultovní a náboženské opodstatnění. Pro některé domorodé kmeny mohl piercing sloužit jako označení dospělosti. U jiných kmenů byl piercing součástí náboženských rituálů. Jako první piercingy, co by ozdoby těla měly podoby různých tvarů. Kroužky, tyčinky a kolíčky. A to z různých materiálů jako jsou zuby, kosti, dřevo a později kov.

Piercing vznikl už v době před naším letopočtem. První známky piercingu pocházejí z doby kamenné. Dosvědčují to nejen nástěnné malby v jeskyních, ale také staré mumifikované těla. Například na známé masce faraóna Tutanchámona je zřetelný piercing uší.

Důkazem toho, že piercing nesloužil vždy jen jako ozdoba byl Střední východ, kde velikost kroužku v nose označovala bohatství a vznešenost rodiny. První písemné památky dokazují, že první piercing nosu byl uskutečněn asi před 4 tisíci lety. O tomto piercingu se píše i v samotné bibli, kdy Izák daroval své manželce Rebece zlatý kroužek.

Později i v říši Římské, nebo za vlády královny Alžběty znamenal piercing ucha bohatství jeho nositele. Na Borneu byl piercing pro domorodé obyvatele symbolem dospělosti, při kterém potomkovi propíchl jedno ucho otec a druhé ucho matka. To na znamení závislosti na rodičích.

Piercing jazyku znali už staří Mayové i Aztékové. Piercing jazyku si propichovali z několika důvodů. Například k vytvoření stavu nevědomí ke komunikaci s bohy, nebo pro odběr krve.

Piercing bradavek začali jako první používat indiáni v jižní části Severní Ameriky. V pozdějším období ve Střední Evropě, za vlády královny Isabely Bavorské, ženy používali ozdoby svých širokých dekoltů různými řetízky a přívěšky s růžemi na své bradavky. Později docházelo i k propichování bradavek, na které se navlékali řetízky a další ozdoby. Jedná se o ryze estetický účinek piercingu.

Pro dnešní moderní civilizaci je piercing chápán jako extravagance a něco atypického pro člověka. Pro mnoho kultur na celém světě je však piercing součástí běžného života. Například původní obyvatelé Aljašky nosili kosti, mušle, jantar, nebo zubovinu propíchnuté ve rtu, na bradě, v uchu, či mezi nosními přepážkami. Tyto ozdoby dosahovaly až 20 cm. Opět tyto ozdoby měli nejen mystické opodstatnění, ale i estetické a sloužily i jako vábidla opačného pohlaví. Tito obyvatelé praktikovali snad všechny známé druhy piercingu. Každý piercing měl souvislost s důležitými činnostmi a vírami života (lov, víra, hierarchie,…). Tyto divoké kmeny věřily, že zlí duchové a démoni vstupují do těla uchem a zároveň jsou odpuzováni kovem. Tímto způsobem tedy bránily jejich vstupu do těla.

Piercing si našel své místo takřka na celém světě, kromě antického Řecka. Tamější společnost považovala nošení piercingu za známku barbarství. Proto byly udělovány vysoké pokuty nositelům piercingu. 

Mystické opodstatnění piercingu přetrvává dodnes. Například piercingový rituál v Malajsii. Milion Indů žijících v Malajsii podstupuje každoročně pouť ke svatyni lorda Murukana. Tomuto rituálu se říká Thaipusam. Tento rituál se rozšířil původně z jižní Indie, kde jej praktikoval klan Tamitů. Dnes je tento rituál spojován s celou hinduistickou menšinou. Poutníci se pravidelně vydávají na cestu, na které musí splnit sliby složené lordu Murukanovi, při kterém musí donést obětní dar (Kavadi) k jedné z jeho svatyní. Nejčastější dar je atribut zmenšeného oštěpu a dvou kopí. Ty jsou vpíchnuty skrz tvář a jazyk. Při aktu nesmí vytéct jediná kapka krve. To ke zdůraznění slibu mlčení poutníků během Thaipusamu. Během tohoto procesu, za doprovodu hypnotické hudby, modliteb, zpěvu a v neposlední řadě i provedení piercingu poutník dosáhne stavu milosti (Arulu). Poté kopí prorazí tvář a jazyk, a připevní se háček.

Piercing ve 20. a 21. století

Koncem 20. století piercing zaznamenal velice významný rozmach. Každý, ale především mladá generace, kdo chtěl být takzvaně „in“ nebo „cool“, měl také piercing. Nejenže tento trend přetrvává až dodnes, ale stále ještě získává více a více příznivců, kteří jeho kouzlu podlehnou. Důkazem je velice oblíbená komunita Suicide Girls. Stačí se jen dobře porozhlédnout kolem sebe – kolik lidí má piercing v nose či obočí nebo rtu. A pak je zde také skupinka lidí, kteří sice mají piercing, ale vy jej na nich s největší pravděpodobností neuvidíte, neboť jej mají například v puse nebo pupíku, anebo na intimních místech, která jsou pod oblečením široké veřejnosti skryta.

Aplikace piercingu

Celý postup probíhá následovně. Místo, kam má být piercing umístěn se nejprve důkladně očistí, vydezinfikuje a předkreslí se určené místo vpichu. Popřípadě se ještě rozměří proporce místa ku velikosti šperku při napnuté kůži. Samotný vpich se provádí speciální kanylou o průměru 2,1 mm (oranžová), 1,7 mm (šedá) nebo slabší dle síly daného šperku. Za účelem přidržení kůže se mohou použít kleště. Šperk je po té protažen kanylkou a upevněn v kůži. Místo piercingu se následně opětovně vydezinfikuje a překryje se sterilním krytím.

Celý proces by měl být mírně bolestivý, ale je to individuální. Záleží na každém konkrétním druhu piercingu (která část těla se propichuje a jak silnou kanylou) a na vnímavosti každého člověka (práh bolesti). Pro citlivější osoby lze použít lokální anestezii např. ve formě Emla krému.

V případě, že jste se pro piercing rozhodli, obraťte se vždy raději na profesionála. Sami si nikdy nic nepropichujte, ani to nechtějte po svých nezkušených přátelích. Věřte, že si tak ušetříte mnohé nepříjemnosti – počínající nepřesným výkonem v podobě nesouměrného umístění šperku a konče výše uvedenými komplikacemi.

Materiály šperků

K současným používaným materiálům, ze kterých se piercingové ozdoby vyrábí, patří chirurgická ocel, titan či niobium, zlato a bioplast. Nutno však říci, že zlato a chirurgická ocel se používají nejčastěji, jelikož se s nimi lidské tělo nejlépe snáší. Může se využít i stříbro nebo nikl, ale rozhodně ne v případě, jedná-li se o prvopiercing.

Druhy piercingu

Piercingový šperk lze umístit na nejrůznější místa našeho těla, kde to jeho budoucímu nositeli připadá moderní. Hovoříme-li o piercingu ucha, nejčastěji v oblasti ušního lalůčku, pak se ve většině případů jedná o synonymum k tradičnímu výrazu náušnice. Nesmíme opomenout ani takzvaně falešný piercing, což je náušnice s provedením k aplikaci na standardní dírku, ale na první pohled působí jako pagin či roztahován.

Asi nejtypičtějším druhem piercingu je vložení ozdoby do pupíku, jazyka nebo nosu. Dále následuje piercing obočí nebo rtu. Nakonec se pak řadí intimní partie, které jsou takovou pomyslnou třešničkou na dortu, která zdobí mužské či ženské genitálie. Opomeneme-li choulostivost těchto míst, tak se může jednat o skutečně nevšední a originální překvapení pro váš protějšek.

Uvědomte si, že každé místo, ve kterém máte aplikován piercing, má svá specifika. Ta spočívají v tom, jak zde šperk vyniká, nakolik je zde bezpečný z hlediska rizika vzniku infekce, ale také vzhledem k exponovanosti konkrétního místa k případným úrazům. Rozdílná je také implementace piercingu v souvislosti s bolestí, která je jakousi daní za požadovanou krásu. Práh bolesti je u každého jedince jiný, ale její intenzita by se nechala přirovnat například k odběru krve nebo k běžnému propíchnutí uší.

Piercing do jazyka

V dávné minulosti sloužil jako rituální forma u kmene, kdy byl jazyk propichován za účelem odebrání krve a přivolání bohů. Rovněž ale také sloužil k vyvolání změněného stavu vědomí.

V dnešní době je tento druh piercingu považován za jeden z nejpopulárnějších. Je šokující, provokativní a oblíbený zejména při orálním sexu. Má tu výhodu, že nikdo neví o tom, že jej daný jedinec v ústech má. Je výsadou mnoha známých a slavných osobností českého, ale také světového showbyznysu.

NAJÍT PRO SEBE KRÁSNÝ piercing do jazyka

Jak se takový piercing jazyka provádí

Správně provedený piercing do jazyka by měl být proveden co nejkolměji k podélné ose jazyka. Piercing je nutno provádět na základě jeho rozměrů a délky a to jednak při jeho normálním uložení v dutině ústní a dále pak také při jeho vypláznutí ven a natažení. Umístění skrz takzvaně přirozený oblouk je optimální z hlediska řeči a příjmu potravy. V případě, kdy je šperk umístěn příliš vpředu, může docházet k narážení spodní kuličky do dásní, což by mohlo způsobit podráždění nebo atrofii dásně. V opačném případě, kdy je ozdoba naopak umístěna příliš vzadu, může vyvolávat přílišný otok nebo dráždění uzdičky. Existují také případy, kdy je uzdička příliš mohutná a piercing tedy nelze provést vůbec. Spodní kulička musí být vždy umístěna před uzdičkou nebo alespoň vedle ní. Vlastní piercing jazyka se provádí dvojím způsobem – buď shora dolů, nebo obráceně za pomoci kleští, s možností použití znecitlivujícího spreje (lidokain spray).

Jaký druh ozdoby je do jazyka vhodné použít

Nejpoužívanějšími ozdobami v případě piercingu do jazyka jsou rovné kovové barbelly z chirurgické oceli. Jejich průměr bývá v rozmezí od 1,6 mm až do 2,4 mm. Délka barbelly se pak řídí skutečnými rozměry jazyka, přičemž se nejčastěji užívá barbella o délce 20 mm.  Vzhledem k výraznému otoku je jako počáteční šperk vhodné zvolit barbellu, která je delší asi o 0,6 cm. A dále je zpočátku také lepší nasadit větší kuličky. Někdy se setkáme i s použitím tzv. jazykové retainery a labredy pro skrytí náušnice. V žádném případě zde nejsou na místě plastové tyčky, pro možnost zlomu a jejich následného vdechnutí. Obdobně je tomu také v případě plastových kuliček. Po zhojení je možno šperk vyměnit i za členitější ozdoby. Piercing jazyka může být i vícenásobný – 2 barbelly za sebou. V případě, kdy jsou umístěny vedle sebe (off centre) je nutno dávat pozor na to, aby nedošlo k porušení větších krevních cév. Kroužky jako ozdoba do jazyka nejsou vhodné, jelikož by dotyčnému překáželi v jídle, ale také v mluvení.

Hojení piercingu jazyka má svá specifika

Otok bývá výraznější zpravidla u rozměrnějších jazyků, a čím více je umístěn vzadu. A samozřejmě je i zde reakce těla individuální. Nejvýraznější otok nastává mezi druhým až pátým dnem po aplikaci, kdy dochází k jeho postupnému vstřebávání. Jazyk se postupně stává napjatým, v některých případech lesklým a vyhlazeným, někdy se na něm může objevit bělavý či jinak zabarvený povlak. Někdy lze dokonce spatřit i tkáňový mok, který z ústí piercingu vytéká. Krusty se v tomto případě oproti jiným piercingům netvoří, netvoří,  neboť jsou prostřednictvím slin odstraňovány.

Celková doba hojení, pokud nedojde ke vstupu infekce, trvá asi 10 až 14 dní. Z tohoto vyplývá, že tento druh piercingu patří k nejrychleji se hojícím. Zpočátku je jazyk hůře pohyblivý, dochází k prosáknutí zejména podčelistních žláz a nadprodukci žláz slinných, jenž člověka nutí k častějšímu polykání. Po pěti dnech od aplikace tyto doprovodné jevy ustupují. Chuťové pohárky jsou v oblasti jazyka napjaté a někdy způsobují pocity pálení. K dobrému a rychlému hojení napomáhá lysozym, jenž je obsažený ve slinách a není proto nutné nadměrné používání dezinfekčních prostředků.

Po několika dnech dochází k ústupu otoku a asi po sedmi až deseti dnech je jazyk opět ve své původní velikosti. Po uplynutí dvou týdnů může dojít k výměně ozdoby za kratší.

Pozor na situaci, kdy by došlo k přímému skousnutí šperku, neboť by mohlo dojít k poškození chrupu, nebo při častém hraní si s ozdobou k poškození zubní skloviny. Pokud je však náušnice „na míru“, tak větší rizika nebývají.

Ošetřování piercingu jazyka aneb jak postupovat

V případě piercingu jazyka dodržujte následující doporučení:

• po dobu tří týdnů od aplikace používejte ústní vodu po každém jídle, kouření nebo jiném cizorodém kontaktu v dutině ústní,
• po dobu osmi hodin od aplikace pijte pouze balené minerální vody a nic nejezte,
• po dobu 48 hodin po aplikaci nekuřte a mějte na paměti, že následné kouření prodlužuje dobu léčby,
• nelekněte se, když pár hodin po propíchnutí jazyka se dostaví otok a řeč i příjem potravy je obtížnější,
• v průběhu celé doby hojení se nedoporučuje přijímat příliš horké nebo naopak studené nápoje,
• také malé krvácení je v několika prvních dnech po aplikaci šperku zcela normálním jevem,
• naopak svědění a krvácení trvající déle než týden a silná bolestivost jsou známkami přítomnosti infekce,
• líbání, pití z použité sklenice, konzumace drog a praktiky orálního sexu jsou po dobu hojení zakázány,
• užívejte vitamín C a zinek podle doporučeného dávkování,
• kuličky pravidelně dotahujte.

NAJÍT PRO SEBE KRÁSNÝ piercing do jazyka

Piercing do nosu

Piercing do nosu je velice módním atraktivním doplňkem, který může obličej zvýraznit, jelikož nos je považován za nejvýraznější rys celého obličeje.

První zmínky o piercingu nosu jsou staré asi 4000 let, kdy bylo propíchnutí nosu objeveno na středním východě. Velikost kroužku byla symbolem označujícím bohatství daného rodu.

Tento typ piercingu byl také zmíněn již v bibli, kde text pojednává o Izákovi, který když našel manželku Rebeku, daroval jí právě zlatý kroužek (v hebrejštině nazývaný jako Shanf). Tento zvyk pak dále pokračoval i u kočovných kmenů Berberů a Beja, v Africe u Beduínů.

V 16. století byl piercing nosu ze středního východu Mogulovými dobyvateli zavlečen až do samotné Indie.

Většinou se jedná o aplikaci na levé straně chřípí nosu a to buď ve tvaru připomínající knoflíček, nebo kroužek a někdy může jít o spojení útvaru s uchem za pomocí řetízku. Proč právě levá strana? Podle pojetí indické medicíny (Ájurvéda) je levá strana nosu spojena s ženskými pohlavními orgány, usnadňuje porod a zmírňuje i menstruační bolesti.

Na západě se piercing nosu začíná poprvé objevovat u příslušníků hnutí Hippies, tedy na konci 60. let, kdy cestovali do Indie. Později byl tento zvyk převzat Punkovým hnutím v 70. letech. V dnešní době je stále více společensky akceptovaný, o čemž svědčí přítomnost piercingu v těle mnohých známých osobností, jako je například celosvětově proslula Madona.

NAJÍT PRO SEBE KRÁSNÝ piercing do nosu

Jaký druh ozdoby při piercingu nosu použít

Pro piercing nosu se doporučuje používat především menší kroužky o síle drátu 1,2 mm, přičemž průměr kroužku je přizpůsoben výšce piercingu. Velmi efektně působí použití nostrills, které mohou být zdobeny ještě peckou, hrotem či barevným kamínkem. Síla drátu u nostrills je 1,2 mm a je umístěna v nejhlubší části nosního křídla (tzv. nosové rýhy). V případě piercingu nosní přepážky lze použít barbella příslušné velikosti.

Piercing nosu a hojení

Piercing nosu bývá zpravidla zhojen do 2 měsíců od prvotní aplikace. Vzhledem k jeho umístění, je zapotřebí dbát o zvýšená hygienická opatření.

Piercing by se do nosu neměl v žádném případě provádět, pokud dotyčná osoba trpí rýmou nebo nějakou podobnou virózou – hrozilo by nebezpečí přenosu infekce do místa vpichu.

Pokyny pro ošetřování piercingu nosu

Při ošetřování piercingu se řiďte následujícími pokyny:

• základním pravidlem je pečlivé umytí rukou, než budete s piercingem vůbec cokoliv dělat,
• 2x až 3x denně omyjte piercing a jeho okolí antibakteriálním mýdlem, odstraňte veškeré nečistoty prostřednictvím vatové tyčinky – postupujte vždy z vnější strany nosu,
• pamatujte, že vnitřní strana nosu je díky neustále se obnovující sliznici samočisticí,
• 2x týdně aplikujte na piercing tampón smočený v solném roztoku (1 čajová lžička mořské soli do skleničky převařené vody),
• se šperkem s citem zahýbejte šperkem,
• šperk by měl v piercingu setrvat alespoň 3 měsíce, jinak dojde k uzavření kanálku,
• udržujte v čistotě nejen oblečení, ale také ložní prádlo, se kterým jste během spánku v kontaktu,
• vyvarujte se mechanického poškození způsobeného neúměrným tahem za šperk.

NAJÍT PRO SEBE KRÁSNÝ piercing do nosu

Piercing do pupíku

Aplikace piercingu do pupíku

V případě piercingu do pupíku jde o propíchnutí kožní řasy v oblasti těsně nad pupíkem, přičemž piercing prochází v kolmé ose k němu, a lze jej tedy provést jen tehdy, je-li nad pupíkem dostatek volné tkáně. Kdyby bylo tkáně málo, hrozilo by vlivem zevního tlaku odvrhnutí šperku. V případě umístění piercingu do pupíku platí, že ozdoba musí být umístěna kolmo směrem dolů – tedy tak, aby příliš nezapadala do jamky a zároveň netrčela směrem ven. Také je zapotřebí dbát na to, aby byla umístěna ve středu tělesné osy a aby šperk umožňoval určitou volnost, aby kůže při propnutí těla nepříjemně netáhla.

Jaký druh je v případě piercingu pupíku vhodný

• Banánky (Navel bananabells) – jde o piercing do pupíku, který se skládá ze dvou kuliček, spojovacího závitu a tyčinky obloukovitého tvaru. Menší horní kulička měří cca 5 mm a je umístěna nad pupkem, síla tyčinky bývá zpravidla 1,6 mm (slabší tyčinky by mohly způsobovat prořezávání). Standardní rozměry spodní kuličky jsou kolem 8 mm. Větší tyčinka je umístěna uvnitř vyhloubení pupku a spojovací tyčinka prochází tkání. Kuličky mohou být různého provedení – hladké nebo barevnými kamínky. Materiálem je chirurgická ocel nebo titan (titanové šperky jsou vhodnější do čerstvých piercingů). Opakem je stříbro, které je jako materiál pro čerstvý piercing naprosto nevhodné, jelikož díky větším rozměrům tlačí na piercing a ve zdobení se usazuje nečistota. Ale v případě úplného zhojení pak jejich použití nic nebrání. Dále lze použít i zlato, většinou 14 karátové, protože 18 karátové zlato je příliš měkké, což není pro závit náušnice zrovna ideální. Platí, že použití zahnuté barbelly je s ohledem na proces hojení lepší.

• Kroužky – existují v mnoha materiálových i tvarových provedeních. Síla drátu je zde v rozmezí od 1,6 mm do 2,4 mm a průměr od 10 mm do 14 mm. Kroužek by měl vždy piercingem procházet maximálně z jedné třetiny a je lepší použít kroužek ve tvaru písmena „D“, čímž se vyloučí negativní zevní tlak organismu. Komfortnější variantou jsou ozdoby měkčí a to z toho důvodu, že nevadí při skládání břicha při sezení. Kroužky mohou být umístěny na horní i na spodní části pupku, ale také ze stran – vždy však s ohledem na dostatek tkáně.

Jak se piercing pupíku hojí

Za normální situace se po aplikaci uvnitř piercingového kanálku vytvoří vrstva epitelových buněk. Ty tvoří postupně v průběhu vnitřní strany piercingu vrstvu připomínající jakoby trubičky. Tento proces trvá asi 6 až 8 týdnů. Jelikož by mohlo dojít ke smrštění této vrstvy, je proto vhodné se šperkem opatrně otáčet (v teplé vodě), aby nedošlo k nechtěnému natržení či poškození tkáně a tím následnému prodloužení hojení.

Všechny piercingy v průběhu hojící fáze produkují tkáňový mok, což je lepkavá tekutina čiré nebo jantarové barvy. Tato tekutina v okolí vývodů na povrchu šperku zasychá, vznikají stroupky. Pozor na mylnou záměnu s hnisem, který je zbarven spíše do žluta či zelena. Po vytvoření epitelové vrstvy dochází k jejímu zpevnění, zesílení a rozšíření. Tento proces trvá 6 měsíců až 1 rok. Zhojení se pozná tak, že dochází k zakulacení vývodů směrem dovnitř a piercing se stává pružnějším a uvolněnějším vůči svému okolí. Teprve až v této fázi je možno piercing vyměnit za jinou ozdobu.

Uvědomte si, že zarudnutí, podráždění a otok v prvním týdnu po aplikaci není ničím neobvyklým. Naopak však prodloužené zarudnutí a podráždění může znamenat mírnou infekci, přecitlivělost na kov či na používané léčebné prostředky při ošetřování, eventuálně také napětí či tlak v oblasti piercingu. Někdy mohou být problémy způsobeny i enzymy a chemikáliemi, které se používají při praní prádla.

Ve fázi hojení se snažte nosit oblečení, které umožňuje cirkulaci vzduchu – to vám pomůže udržet piercing v suchu a bez zapaření.

Rady, kterými se při ošetřování piercingu v pupíku řídit

Při ošetřování piercingu pupíku postupujte následovně:

• minimálně 2x za den omyjte antibakteriálním mýdlem piercing i jeho těsné okolí a odstraňte veškeré viditelné nečistoty – použijte k tomu jednorázové vatové tyčinky,
• 2x týdně použijte solný roztok, který vytvoříte vložením jedné čajové lžičky do skleničky s převařenou vodou, pak do něj namočte sterilní tampón a následně jej 20 minut na piercingu podržte,
• před kontaktem s piercingem si vždy pečlivě umyjte ruce,
• se šperkem vždy s citem zahýbejte,
• šperk je nutné v piercingu ponechat alespoň 6 měsíců, jinak dojde k uzavření kanálku,
• během prvních pěti dní je vhodné piercing přelepovat volnou náplastí, aby nedošlo ke vstupu infekce během spánku,
• je nezbytné udržovat v čistotě také oblečení a ložní prádlo,
• vyvarujte se mechanického poškození tahem za šperk.

Piercing do ucha

Historie piercingu ucha sahá až do velmi dávné minulosti. Bylo nalezeno 5000 let staré mumifikované tělo, které mělo propíchnuté ušní lalůčky a otvory rozšířené až na 7-11 mm.

V minulosti byly uši většinou propichovány z pobožných důvodů – mnohé primitivní kmeny věřili, že duchové a démoni vcházejí do těla uchem a že jsou odpuzování právě kovem, a v této víře docházelo k aplikaci piercingů.

Námořníci používali zase ušní piercing za účelem zlepšení zraku, jelikož v tomto místě se nachází jeden z akupunkturních bodů, v tomto případě pro zrak.

V mnoha společnostech byl piercing ucha prováděn jako součást rituálu dospívání, jako projev nezávislosti dítěte na jeho rodičích.

Nyní je piercing ucha nejčastěji prováděným propíchnutím kůže za účelem zkrášlení a je prováděn stejně tak u mužů, jako i u žen.

Jaký druh šperku je pro piercing ucha vhodný

V případě piercingu ucha je vhodná jakákoli ozdoba z klasického kovu. Akorát je zapotřebí dbát na to, aby piercing do ucha nebyl v počáteční fázi příliš těžký a vpich nezatěžoval. Pro piercing ušní chrupavky (tzv. Conch) jsou velmi vhodné labredy nebo barbelly (je třeba se vyhýbat akupunkturním bodům). Pro piercing chrupavky u vchodu do ušního kanálu (tzv. Tragus) lze použít labred.

Jak hojení piercingu v uchu probíhá

Za normální situace piercing v ušním lalůčku hojí přibližně 10 týdnů. V případě piercingu chrupavky uší se doba hojení výrazně prodlužuje až na dobu jednoho roku. Po tuto hojící fázi je dobré šperk nevyndávat, aby nedocházelo ke stírání vrstvy epitelových buněk. Průběh fáze lze přirovnat k hojení piercingu pupku.

Zásady pro ošetřování piercingu v uchu

Při ošetřování a manipulaci s piercingem mějte na paměti následující rady:

• 2x za den jej omyjte antibakteriálním mýdlem (piercing i okolí) a vatovými tyčinkami odstraňte případné nečistoty,
• 2x za týden použijte solný roztok (1 čajová lžička mořské soli do skleničky převařené vody) na tampón a přiložit na 20 minut na piercing,
• šperkem decentně zahýbejte a dotýkejte se jej pouze umytýma rukama,
• šperk je nutno v místě vpichu ponechat alespoň po dobu 2 až 12 měsíců – dle typu piercingu, jinak dojde k uzavření kanálku,
• je nutno udržovat v čistotě nejen oblečení, ale také ložní povlečení,
• vyvarujte se mechanického poškození.

Piercing do rtu a do úst

Piercing rtu v minulosti patřil k celosvětově rozšířeným způsobům, jak do těla zavést předmět a to se zachovalo do dnes, čehož jsou důkazem zejména celebrity, které vídáme v našich televizních obrazovkách a mnohých časopisech.

Dřívější filozofií, která k výkonu vedla, bývaly náboženské důvody. Někdo k tomu využívali kroužků, jiní spíše labred, což býval v tehdejších dobách většinou kousek dřeva, slonoviny, kovu, nebo krystalu.

U kmenů ve střední Africe a Jižní Americe hovoříme o piercingu roztaženého do opravdu extrémních rozměrů, kam byly následně vloženy široké ploténky ze dřeva, jílu či pálené hlíny.

U Mayů a Aztéků byl piercing rtu vyhrazen příslušníkům vyšších kast, kteří k němu používali zlaté labredy ve tvaru hada s ozdobnými kameny. Lidé v Americe a Kanadě zase používali labredy z mrožích klů, kostí, mušlí nebo dřeva. Kmen Makololo v Malávii využíval destičku vsunutou do horního rtu (tzv. Pelele).

V případě kmene Djinja bylo vkládání zátky či čepu do rtu a jeho postupná záměna za stále větší a větší disky až po ploténku (tvarování rtu) jednou ze známek schopnosti získat sexuálního partnera. Jen pro představu zmíníme, že se kolikrát jednalo o destičky s průměrem až 24 cm.

V současné době je tento druh piercingu velmi populární díky propagaci našich celebrit na TV obrazovce.

Jakou technikou se aplikace piercingu do rtu provádí

Piercing rtu se provádí následovně. Způsoby jsou dvojí – buď šikmo na horní ret, nebo doprostřed brady. Před zavedením, ale i po něm je nutné se přesvědčit, že spodní část labredu nedráždí mezizubní prostory, dásně a ani rty. A u piercingu brady je z toho samého důvodu zapotřebí zkontrolovat uzdičku.

Jaký druh ozdoby v případě piercingu rtu zvolit

Vhodné je použití labredu, který bývá složen z libovolně velkého hrotu či kuličky, vlastní osy labredu a nakonec ještě spodní placičky. K aplikaci se vybírají vždy šperky, které jsou asi o 1,5 mm větší a to z důvodu lepšího čištění a z hlediska předpokladu vzniku otoku. Síla drátu se pohybuje od 1,2 mm až do 1,6 mm. Výhodnější je používat menší sílu drátu, neboť zde riziko prořezávání nehrozí, takže po vyjmutí zůstává menší jizvička.

Dále je možné použít i kroužky přiměřeného průměru vzhledem k hloubce vpichu. Kroužek pak vede ústy dovnitř a rtem vychází ven.

Jak správně piercing rtu ošetřovat

Při ošetřování piercingu rtu dodržujte následující zásady:

• minimálně 2x denně si piercing a jeho okolí omyjte antibakteriálním mýdlem a případné nečistoty odstraňte jednorázovou vatovou tyčinkou,
• 2x za týden aplikujte na piercing rtu tampón namočený v solném roztoku (1 čajová lžička mořské soli do skleničky převařené vody) a ponechejte jej přiloženy po dobu 20 minut,
• vnitřní část dutiny ústní si vyplachujte ústní vodou,
• s ozdobou s citem zahýbejte, ale až po důkladné hygieně rukou,
• šperk by měl ve rtu zůstat alespoň 3 měsíce, jinak by došlo k uzavření vytvořeného kanálku,
• oblečení i ložní prádlo udržujte v naprosté čistotě,
• vyvarujte se mechanického poškození vzniklého nepřiměřeným tahem za ozdobu.

Piercing do obočí

Aplikace piercingu do obočí

Piercing do obočí se provádí kolmým vpichem, který je vedený pod úhlem asi 35° od zevního koutku oka. Může být proveden téměř kdekoliv v průběhu obočí, ovšem pouze v rozsahu přímo nad střední částí oka (tj. přibližně od poloviny obočí směrem zevně), jelikož přibližně v oblasti nad středem obočí probíhají větve nadočnicového nervu, jehož protnutí by mohlo mít za následek poruchu hybnosti očního víčka.

Hloubka piercingu závisí na množství tkáně, které je k dispozici. Nutno zmínit, že každé obočí je po stránce anatomické jiné. Většinou je však poměrně ploché a tudíž má piercing větší tendenci k vycestování než jak je tomu v  jiných místech těla. Je-li obočí extrémně ploché a nemůže-li být snadno propíchnuto, napětí kůže zvyšuje zevní tlak na šperk. Vycestování se projevuje zmenšováním objemu tkáně až po úplné vypadnutí. Nezáleží na tom, jak odborně byl piercing proveden, bez ohledu na to může i přesto k vypadnutí docházet. Někdy se také můžeme setkat s případy, kdy dochází k malým posunům v průběhu hojení, než se šperk usadí. A proto zde platí pravidlo, jedná-li se o místo, kde lze posun předpokládat, neměl by být piercing příliš hluboko.

Jaký druh ozdoby je do piercingu obočí vhodný

Obecně lze říci, že přednost mají šperky lehčí, které jsou vyrobeny z nepříliš tenkého drátu.

• Kroužky – používají se kroužky o vnitřním průměru 6-7  mm pro ženy a 7-8 mm pro muže. Tloušťka drátu je od 1 mm až po 1,6 mm. Kroužek by měl procházet asi ¼ až 1/3 piercingem. K nechtěnému vypadnutí napomáhají jednak kroužky s příliš malým průměrem, přičemž dochází k většímu napětí pokožky vlivem poloměru kroužku. A dále pak k vycestování dochází při aplikaci příliš slabého drátu, kdy se šperk prořezává, nebo také příliš těžká ozdoba. Rovněž tak i mechanické dráždění šperku, tahání a hraní si s ním může způsobit jeho nežádoucí vypadnutí. Nejlepším provedením jsou lehčí titanové kroužky.

• Barbelly – nejoptimálnější jsou malé zahnuté dráty o síle od 1,2 mm do 1,6 mm a v délkách od 6 mm do 10 mm (dle tloušťky obočí). Zde je poloměr zahnutí narozdíl od kroužku větší a právě v tomto tkví přednost tohoto druhu ozdoby, neboť není na šperk vyvíjen zevní tlak a šperk díky tomu v obočí lépe sedí.

Hojení v případě aplikaci piercingu do obočí

Doba zhojení obočí trvá zhruba 2 až 4 měsíce. Vždy záleží na péči a ošetřování. V této lokalitě může být piercing problematický a to z několika důvodů:

• kůže je v této oblasti tenká, vyskytují se zde vlasové folikuly, které mohou tvořit folikulární cysty,
• obočí má funkci obrany proti vstupu nečistot do očí, což může způsobit snadnější kontaminaci rány,
• piercing je v místech, kde dochází ke kontaktu ze zevní nečistotou zachycenou obočím a řasami,
• piercing je v místech, která jsou vystavena mechanickému zatěžování a pohybu.

Pokud oblast vpichu silně zarudne, je napjatá a dochází-li k výtoku z rány, je na místě neprodleně vyhledat lékařské ošetření.

Pravidla ošetřování piercingu obočí

V průběhu ošetřování piercingu dodržujte následující body:

• 2x za den antibakteriálním mýdlem omyjte piercing i jeho okolí, veškeré nečistoty za pomocí vatové tyčinky pečlivě odstraňte,
• 2x týdně použijte solný roztok, který si vyrobíte tak, že do skleničky s převařenou vodou přidáte 1 čajovou lžičku mořské soli, v ní pak smočíte tampón a následně jej na 20 minut přiložíte na zanícené místo,
• piercingu a okolních míst se dotýkejte výhradně jen umytýma rukama a dbejte také o čistotu ložního povlečení,
• při každém ošetření se šperkem jemně zahýbejte, ale vyvarujte se mechanickému poškození neúměrným tahem za šperk,
• šperk je nezbytné v piercingu ponechat alespoň po dobu šesti měsíců, jinak by mohlo dojít k uzavření kanálku,
• během prvních pěti dní od aplikace piercingu jej preventivně přelepujte volnou náplastí, aby nedošlo ke vstupu infekce.

Piercing do brady

Aplikace

Zpravidla doprostřed brady pod dolní ret se do vytvořeného tunýlku umístí labreta. Jde o šperk napodobující činky do jazyka, ale s tím rozdílem, že vnitřní část, která směřuje směrem do úst, je opatřena plochou koncovkou, aby nepřekážela v ústech. Vyrábějí se z různých materiálů, s kamínky nebo bez nich. Nejčastější je však piercing do brady z chirurgické oceli nebo z titanu, výjimečně pak lze užít i silikonové labrety nebo labrety z umělých hmot – UV plastu nebo Bioplastu.

Jak se piercing brady hojí

V závislosti na hloubce daného piercingu pak hojení trvá přibližně 6 až 10 měsíců.

Jak piercing brady ošetřovat

Při ošetřování piercingu brady dodržujte následující zásady, které jsou shodné s pokyny u piercingu rtu:

• 2x – 3x denně si piercing a jeho okolí důkladně omyjte antibakteriálním mýdlem a případné nečistoty z něj odstraňte jednorázovými vatovými štětičkami,
• 2x za týden na piercingu 20 minut přidržte  tampón smočený v solném roztoku (1 čajová lžička mořské soli do skleničky převařené vody),
• dále je vhodné vnitřní část dutiny ústní vyplachovat ústní vodou,
• s ozdobou vždy zahýbejte, ale pozor na nechtěné mechanické poškození vzniklého nepřiměřeným tahem za ozdobu,
• to vše dělejte až po důkladné hygieně rukou,
• šperk by měl v bradě setrvat minimálně 3 měsíce (hrozilo by uzavření kanálku),
• oblečení včetně ložního povlečení udržujte v čistotě.

Intimní piercing

Jednotlivé druhy intimního piercingu můžeme rozdělit podle tělesných dispozic každého pohlaví – tedy na intimní piercingy pro muže a intimní piercingy pro ženy. Konkrétněji čtěte níže.

Intimní piercing pro muže

• FRENUM: V tomto případě je kroužkem propíchnuta kůžička, která spojuje předkožku se žaludem. Jako preventivní opatření, aby kroužek nevyrostl, mělo by dojít k propíchnutí o něco většího množství tkáně, než jen vlastní uzdičky. Tento piercing se často i bez přičinění sám rychle roztáhne do většího průměru. Po zhojení je možno do tunýlku vsadit kroužek o větším průměru, který při erekci penis pod žaludem těsně obepíná, což má za následek velikou vzrušivost.

• APADRAVYA: Zde piercing prochází svisle skrz žalud a močovou trubici. Doba hojení je o něco málo rychlejší, než u Ampallangu, protože je propíchnuto méně tkáně. A může se do toho zahrnout i již existující Princ Albert.

• AMPALLANG: Tímto pojmem je nazývána vodorovně skrz žalud zavedená tyčinka. Jelikož je při tom propíchnuto hodně tkáně, trvá hojení někdy i víc než půl roku, přičemž průchod skrz močovou trubici může proces hojení urychlovat. V žádném případě by nemělo dojít k vedení vpichu pod žaludem, neboť tudy procházejí tzv. topořivá tělesa a několik hlavních i postranních arterií. Ampallang může může být za optimálních podmínek zaveden i u neobřezaných mužů. Důležité je, aby se při vyměřování šperku, kterým ve většině případů bývá činka, také počítalo se zduřením žaludu po vpichu i při budoucí erekci. Tento opravdu bolestivý piercingový zákrok patří jen do zkušených rukou opravdového profesionála.

• PRINCE ALBERT: Tento druh piercingu patří k vůbec nejoblíbenějším způsobům zdobení mužského genitálu šperkem. Vpich se hojí asi po dobu 1 až 4 měsíců. Na jeho nositele působí velmi vzrušivě. Šperk mívá tvar kroužku, který probíhá ústím močové trubice a vystupuje na spodní straně penisu ve výšce uzdičky zase ven. Je tak propíchnuto velice málo tkáně a tento piercing nosit i neobřezaní muži. Existuje také Reverse Prince Alberta, kdy dochází ke vpíchnutí skrze horní stranu žaludu – neúplná Apadravya.

• DYDOE: Je vpíchnut skrze okraj žaludu a většinou po dvou. Může být proveden jen tehdy, je-li tam k dispozici dost místa. Svůj smysl má výhradně jen u obřezaných mužů, protože bezděčným třením o předkožku se ještě zvyšuje už tak dost vysoká pravděpodobnost, že šperk vyroste.

• GUICHE: Jedná se o vodorovné vpíchnutí skrze kožní záhyby mezi řitním otvorem a šourkem. Tento piercing patří k nejvzrušivějším. Aby byl jeho účinek ještě silnější, mohou se jeho nositelé ještě dovybavit doplňkovým závažím. Proces hojení se v tomto případě může vyvíjet opravdu zdlouhavě, protože Guiche je při sezení sevřený a při chůzi zatěžovaný.  Volný oděv a velice důkladná ošetřovatelská péče je u tohoto piercingu nezbytnou součástí.

• HAFADA: Tyto piercingy se mohou nosit v záhybu kůže na libovolném místě šourku a jejich účel je v menší míře v sexuálním dráždění, než v estetickém významu. Obzvláště hezkého vzhledu je dosaženo při aplikaci v jedné řadě pod penisem podél „švu“, který tudy přirozeně probíhá. Překvapující je, že málo bolestivý piercing se často hojí špatně. Velké tření při chůzi a vlhké teplo zde vadí při hojení rány. Není ničím neobvyklým, když Hafada při této zátěži vyroste.

Intimní piercing pro ženy

• VNITŘNÍ STYDKÉ PYSKY: Tento piercing se hojí velmi rychle – zpravidla 4 až 6 týdnů, důvodem je že při vpichu dochází k zasáhnutí jen velmi malého množství tkáně. Jeho účel je spíše dekorativní, jelikož co se týče pocitů, nemá na ně nikterak velký vliv.

• VNĚJŠÍ STYDKÉ PYSKY: Zde je propíchnuto daleko více tkáně než tomu bylo u vnitřních stydkých pysků. Kromě toho je toto místo více zatěžováno běžným pohybem těla. Vznikající tření, tlak a pot přispějí k hojení v délce několika měsíců až půl roku. I zde hovoříme spíše o doplňku, nežli o dráždícím efektu.

• PŘEDKOŽKA KLITORISU: Piercingy vodorovně nebo také piercingy svisle vedené skrz předkožku klitorisu patří k nejoblíbenějším ženským intimním piercingům. Nejsou ani příliš bolestivé a zahojí se za 1 až 2 měsíce. A podle okolností mohou mít i mimořádně vzrušující účinky.

• PŘEDKOŽKA KLITORISU VODOROVNĚ: Zde je kroužek umístěn v tenké svalové tkáni nad předkožkou klitorisu, takže kulička leží přímo na něm. Piercing může být proveden pouze za předpokladu, je-li na tomto místě k dispozici dostatek kůže. Princip je takový, že při sexu dochází k tření kuličky o klitoris, zatímco samotný kroužek dráždí citlivou oblast nad ním.

• PŘEDKOŽKA KLITORISU SVISLE: Zde je samotná předkožka klitorisu propíchnuta svisle malou činkou, takže spodní kulička je v neustálém kontakt s klitorisem a tak dochází k jeho nepřetržitému tření. Ženy, kterým je přímé dráždění klitorisu spíše nepříjemné, by měli tuto formu raději vynechat. Vhodnou alternativou pro ně bude buď kroužek na tomto místě, a nebo vodorovné umístění piercingu.

• KLITORIS: Vpíchnutí piercingu do klitorisu mnozí pierceři odmítají. Jde o to, že jen málokdy je silně prokrvený klitoris natolik velký, aby zabezpečil jistý vpich. Zde se nachází nespočet nervových zakončení jako v případě mnohem většího mužského žaludu. Dost často také předkožce klitorisu vadí, že ji piercing silně svírá. Je pravda, že u piercingu klitorisu dochází k mimořádnému dráždění, ale to je otupeno a odsunuto do pozadí ostatními vjemy při sexuálním dráždění.

• CHRISTINA: Jde o vertikálně vedený piercing, kdy dochází k propíchnutí většího množství tkáně. Toto místo je více zatěžováno při pohybu končetin, což se odrazí na hojení.

Typy piercingových šperků

Buď si můžete nechat zhotovit svůj originální šperk na zakázku, a nebo můžete vybrat již hotový v naší nabídce piercingů.

Kroužek (Rings) – je jedním z nejčastějších ozdob, který má téměř univerzální použití a někdy bývá ozdoben ještě kuličkou.

Špička (Labret) – tento piercing skýtá rozmanitý výběr v užití i velikostech.

Činka (Barbell) – tento druh piercingu napodobuje činku v posilovně, neboť má na svých koncích různé útvary – například kuličky nebo hroty.

Banánek (Bananabell) – jedná se o tzv. obočovku, což je vlastně prohnutá činka se stejným zakončením jako má opravdová činka.

Piercing do pupíku (Navel Barbell) – je velmi pohlednou variantou piercingu, který zaujme hned na první pohled a má dvě strany, kde záleží na tom z jaké strany je vpich vedený (horní či dolní kulička je výraznější).

Microdermal (Dermal Anchor) – jde o velmi pohledný a jemný piercing, jehož spodní část je schovaná pod kůží a navenek jsou vidět pouze zakončení této ozdoby.

Surface – tento piercing napodobuje linie písmena „U“ – jeden či oba dva konce jsou kolmo zahnuté, aby byl efekt vyčnívání z kůže estetický.

Podkova (Circular Barbell) – je ozdoba v podobě jedné poloviny kroužku, jehož konce bývají ozdobeny kde čím.

Péče o piercing

Novému piercingu věnujte vždy dostatek pozornosti, místo vpichu několikrát denně sledujte a ošetřujte jej. Při čištění dbejte nejenom na hygienu samotného piercingu, ale také svých rukou – vždy si je před tím důkladně umyjte. K čištění můžete použít například roztok slané vody, antibakteriální mýdla, Bactroban, olej z čajovníku nebo roztok na kontaktní čočky. Celý proces opakujte alespoň 2x denně a to až do doby, než je vpich zcela zhojen.

Během celého procesu hojení v žádném případě šperk nevyndávejte! To je možné teprve až po uplynutí 6 měsíců od úplného zhojení, kdy už nehrozí destrukce nově vytvořené tkáně.

Doba hojení je u každého člověka velice individuální a z velké části závisí právě na péči, kterou svému piercingu věnujete a také na vaší fyzické i psychické kondici. Blíže pak uvádíme u jednotlivých kategorií piercingu v našem menu.

Komplikace piercingu

Infekce

Vzhledem k tomu, že při aplikaci piercingu dochází k porušení kožní integrity, je zde riziko potenciálních komplikací v podobě zavlečení nečistot do místa vpichu, v jehož důsledku vzniká zánět. To se navenek projeví lokálním zarudnutím, otokem a hnisavou sekrecí z místa vpichu, které vás také současně může bolet nebo pálit a nikterak výjimečná není ani tvorba puchýřů. V těchto popisovaných případech rozhodně na nic nečekejte a vyhledejte lékařskou pomoc.

Neúmyslné napíchnutí akupunkturních bodů

Nejde jen o samotnou hygienu, která by měla být při aplikaci piercingu na vysoké úrovni, ale jedná se také o znalost lidského těla, které má v sobě mnoho tzv. akupunkturních bodů, které by neměly být za žádných okolností napíchnuty. Z toho by pak mohlo vyvstat mnoho komplikací například v podobě bolestí hlavy, zad a mnohých dalších zdravotních obtíží.

Komplikacím ale můžete předejít výběrem profesionálního piercingového studia s určitou historií a kladnými referencemi, kde při výkonu dodržují přísné zásady sterility.

Případy, kdy se piercing nedoporučuje

Existují případy, kdy by mohlo být provedení piercingu zdravotním rizikem, a tudíž se jej za určitých okolností provádět nedoporučuje. V dále popsaných situacích by měl profesionální piercer zákazníka odmítnout nebo si alespoň vyžádat souhlasné stanovisko lékaře.

• Jedná-li se o osoby, které ve své zdravotní anamnéze mají srdeční šelesty, cukrovku, hemofilii, poruchu imunity nebo jiné zdravotní potíže, které by mohly mít negativní dopad na úspěšné provedení zákroku nebo na následné hojení piercingu.

• Jedná-li se o osoby se zřejmou vadou kůže nebo tkáně, jako jsou například vyrážky, otoky, boule, jizvy, zranění, mateřská znaménka, pihy, odřeniny a dále pak těžké alergie.

• Jedná-li se o zákazníka, který chce provést piercing nestandardního nebo chirurgicky upraveného místa na těle, nebo je-li zákazník k zákroku nezpůsobilý z důvodu svého povolání, rekonvalescence nebo je úspěšné provedení zákroku znemožněno jinými vnějšími faktory (osoby pod vlivem alkoholu a jiných omamných látek).

• Jedná-li se o povrchový nebo jiný tělem většinou odmítaný piercing.

• Jedná-li se o těhotnou ženu nebo o ženu, která v brzké době mateřství plánuje.

• Jedná-li se o osobu nezletilou pak je pro výkon nezbytné získat souhlas od zákonného zástupce.